Dataři

Po čtyřech letech budou lidé hlasovat ve volbách do zastupitelstev ve svých městech a obcích. Jaké bylo volební období z pohledu hlasování ve třech největších městech v Česku? Kdo hlasoval proti své koalici a proč tomu tak bylo? A kteří zastupitelé měli k sobě během hlasování nejblíže? To ve své analýze vysvětluje datový novinář Jan Boček.

Krkonoše, Beskydy, Šumava. Řadu míst v Česku sužuje overturismus. Přesto se u nás nachází řada oblastí, které zůstávají turisty opomíjené a často o nich nemusí vědět ani místní. O jaká místa jde? Kde je nejhlubší les v Česku? A kam vyrazit, když toho chci vidět na nejkratší trase co nejvíc? To nám ve své analýze ukáže novinář Michal Kašpárek.

Většinu vražd žen v Česku páchají jejich partneři či bývalí partneři. Oficiální statistiky ale motivy ani kontext nesledují. Podle expertů jsou právě chybějící data a nevyhovující legislativa hlavními důvody, proč se tragédiím nedaří předcházet. Tomu se budeme věnovat ve speciální sérii o domácím násilí a femicidách, kterou provázejí Tomáš Pika a Klára Filipová. *** Podcast popisuje a rekonstruuje případy násilných vražd. ***

V Česku chybí až tři tisíce míst v azylových domech. Některá z těchto zařízení, která mají papírově sloužit obětem domácího násilí, jim ale ve skutečnosti bezpečné útočiště neposkytují. Jak to komplikuje řešení problému domácího násilí v Česku? Tomu se budeme věnovat ve speciální sérii o domácím násilí a femicidách, kterou provázejí Tomáš Pika a Klára Filipová.

Takzvaný institut vykázání, který brání agresorovi v návratu domů, funguje v Česku téměř dvacet let. A zrovna letos hlásí policie rekordní počet vykázaných osob. Tomu se budeme věnovat ve speciální sérii o domácím násilí a femicidách, kterou provázejí Tomáš Pika a Klára Filipová. *** Podcast se dotýká traumatických okamžiků v násilných vztazích. ***

Každá pátá žena, každý desátý muž. Osobní zkušenost s partnerským a domácím násilím má 17 až 40 procent lidí. Co tato čísla znamenají? A proč v Česku neklesají? Tomu se budeme věnovat ve speciální sérii o domácím násilí a femicidách, kterou provázejí Tomáš Pika a Klára Filipová. *** Podcast se dotýká traumatických okamžiků v násilných vztazích. ***

Z Česka mizí léky. Jen v letech 2020 až 2023 vyvezli překupníci z tuzemska přípravky za miliardy korun. Této praxi měla učinit přítrž novela zákona o lécích, která měla nad přípravky zvýšit kontrolu. Povedlo se protizákonný vývoz léků z Česka zastavit? Jak vlastně tento nelegální byznys funguje? A jak se k tomu staví jednotliví aktéři? V dalším vydání podcastu Dataři na to odpoví novinář, který nelegální byznys s léky dlouhodobě sleduje, Jan Boček. Jeho texty najdete zde.

Letní festivaly jsou v plném proudu a není to jen ten karlovarský filmový. Ale třeba také brněnský Animefest, Studetoněmecký sjezd nebo závod motorek MotoGP. V Ostravě pak probíhají Colours of Ostrava a Beats for Love. Co to dělá s cenami a dostupností ubytování? Na to odpoví autoři datové analýzy Tomáš Pika a Michal Kašpárek.

Do Česka přišlo léto a zejména ve větších městech začíná období, kdy lidé úzkostlivě vyhledávají místa, kde by se mohli skrýt před sluncem, nebo se na chvíli ochladit. Kde lidé kvůli vysokým teplotám trpí nejvíce? Opravdu se situace s tropickými teplotami ve městech zhoršuje? A dělá s tím vedení měst vůbec něco? Na otázky Tomáše Piky odpovídá datový novinář Jan Cibulka.

Asi se nenajde moc lidí, kteří by se nikdy nezastavili v knihovně. Z milionů ročních výpůjček můžeme číst i v samotných čtenářích. Jak moc stereotypní svět nám data o výpůjčkách ukazují? Proč nemá nejčtenější autor zároveň nejčtenější knihy? A proč si nejmladší čtenáři odnášejí z knihovny nejen Krtečka, ale i erotický román? Na to vše odpovídá datový analytik Michal Kašpárek.

Katastr nemovitostí je jedním z klíčových novinářských zdrojů. Čerpají z něj jak datoví novináři, tak i investigativní reportéři. Po letech ale opět dochází v přístupu do katastru ke změnám. Jak se to dotkne novinářů, ale i běžných uživatelů? Neohrozí to investigativní práci? A jak moc se budou muset změnit zaběhlé redakční rutiny? Odpovídá novinář Jan Cibulka.

Každému z nás se asi stalo, že ho lékař poslal na vyšetření s tím, že si sami máme sehnat pracoviště a termín, kde nám ho provedou. Následně jsme pak obvolávali různá lékařská zařízení a čekali. Jak jsou vlastně tyto lhůty v Česku evidované? Jaká pravidla čekání omezují? A dodržují se vůbec? V novém vydání podcastu Dataři to vysvětlí analytik Jan Boček.Místo 52 týdnů i 190. Čekací doby na velké ortopedické zákroky se od covidu nezkrátily, stále překračují limit

Evropské i české právo ochraňuje redakční tajemství, protože díky němu mohou například úředníci bezpečně upozorňovat na různá selhání veřejné správy, připomíná novinář Jan Cibulka. Policie teď tuto ochranu v kauze Čapí hnízdo obešla, a to na základě návrhu státního zastupitelství a po povolení soudu. Proč může být takové rozhodnutí problematické?

Co se stane, když nasbíráme čtyři desítky statistických ukazatelů o rozvinutých zemích – od HDP po počet sexuálních partnerů – a země proženeme analýzou hlavních komponent? Vznikne graf, který připomíná mapu Evropy. Nádorový biolog Jaromír Gumulec zapátral, jak jsme na tom kam jsme se od devadesátých let posunuli.

Rychlejší běh, ale i lepší práce s pamětí a přehlednější kód. Editor datového týmu Michal Kašpárek popisuje, jak při analýzách datových sad z České národní bibliografie otestoval knihovnu Polars.

Tereza Jarníková žije v Kanadě, pracuje pro anglickou univerzitu a jako jediná Češka se podílí se na klíčové klimatické zprávě Global Carbon Budget. Probrali jsme s ní modelování uhlíkového cyklu v oceánu, nenápadný půvab jazyka Fortran i zaměstnávání tuleňů. V češtině, která pro život v oceánu nemá slovíčka.

Rozhovory s bouravšími cyklisty ukazují detailnější perspektivu než policejní data – a liší se od obvyklých představ, proč cyklisti končí v nemocnici. Ukazují například na cizí zavinění u samonehod. Nebo použití auta jako zbraně, které oficiální data nevidí vůbec.

Proruská propaganda si vypomáhá napodobeninami webových stránek známých novin, jako jsou Süddeutsche Zeitung nebo Washington Post. Mezi ukradené články pak míchá propagandistické texty, kde vykresluje západní státy jako zkažené a evropskou pomoc Ukrajině jako marnou.

Pračky peněz, daňové úniky i skryté majetky politiků. Jak vypadá práce novinářů a novinářek, kteří při mezinárodních projektech zpracovávají uniklé dokumenty? A jak se tyhle informace vůbec k novinářům dostanou? O tom mluví zástupkyně šéfredaktorky serveru Investigace.cz Zuzana Šotová.

Jak archeologii pomáhají nové technologie, od programování po geografické informační systémy? A odpadla díky počítačům nutnost kopat v hlíně?

Datový novinář Honza Boček pokračoval v pátrání, kam mizí léky, které pak chybí v českých lékárnách. Co ukazují otevřená data? A proč se nedaří nelegální vývozy postihovat?

Kristína Pšorn Zákopčanová navrhuje grafy pro Fakta o klimatu a spolupracuje také s námi. Co všechno potřebuje o tématu vědět, než navrhne graf? Proč dává statickým grafům přednost před klikacími? Jak čtenáři grafy doopravdy čtou? A jak důležité je, „aby to bylo pěkný“?

Několik hodin trvá rozklíčovat a zaznamenat všechny informace obsažené na jedné stránce středověkého inkvizičního spisu. Záznamy o procesech s heretiky nabízí pohled do tehdejší společnosti, jelikož se často věnují lidem, o kterých nemáme žádné jiné písemné záznamy.

Klára Filipová, Tomáš Pika a Honza Cibulka popisují datově-investigativní práci na seriálu Tady je Bakalovo. V obnovené premiéře podcastu datového týmu Českého rozhlasu upozorňují na jeden z paradoxů ochrany soukromí po Česku. Kdo chce přes katastr prostalkovat souseda, stačí mu na to nejvýš nižší stovky korun, zato zmapování majetků bohatých a mocných jednotlivců a firem může být na celonárodní sbírku. Moderuje Jan Boček.

Co se dá vyčíst z databází přihlašovacích údajů, které kolují na internetu? A jak se lépe zabezpečit při pobytu na síti? Na to odpovídá bezpečnostní expert Michal Špaček.

K čemu je výzkum zvířecích hlasů? A kdy váš mobil pozná, který pták zpívá za oknem? Odpovídá Ondřej Belfín, který studuje biologii na Univerzitě Karlově.

Od roku 2014 spojují analytici ministerstva zdravotnictví klíčová zdravotnická data v jediném systému – NZISu. V příštím roce by měla přijít otevřená data.

Proč se tuzemská společnost dělí zrovna na šest tříd? A kolik lidí sociologové při projektu Rozděleni svobodu vyzpovídali? Odpovídají Daniel Prokop a Martin Buchtík.

Pražští plánovači v roce 2015 zdarma zveřejnili městská prostorová data. Co je k tomu vedlo? A udělali by to znovu? Odpovídá šéf sekce prostorových informací Jiří Čtyroký.

Co měří volnočasoví meteorologové? Kde jsou k dispozici historické záznamy o počasí? A jak se zaměřují údery blesků? Michal Denár představuje amatérskou meteorologii.

Proč exekutoři nechtějí zveřejňovat, kde je kolik dlužníků? Kdo může za chyby v databázi exekucí? A jak se dítě zadluží? Rozhovor s autorem Mapy exekucí Radkem Háblem.

Ústavní soud posvětil aktuální praxi, kdy mobilní operátoři musí půl roku zpětně uchovávat informace o pohybu svých zákazníků a o tom, s kým si volali a psali. Podle advokáta Jana Vobořila, který u Ústavního soudu zastupoval poslance žádající zrušení zákona, má sledování minimální dopad na potírání zločinu a přitom představuje významný zásah do soukromí.

Kde všude jsou roztroušené informace o dotacích, zakázkách nebo darech politickým stranám vysvětluje Jiří Skuhrovec z EconLabu.

Proč je při interpretaci státních databází nezbytná doménová znalost? A kde hledat informace o finančních výdajích státu?

Organizátor pražské hromadné dopravy ROPID publikuje jako otevřená data jízdní řády i souřadnice zastávek. Nově jsou veřejné i přepravní průzkumy. Co se z nich dá vyčíst?

Němci v lednu rozhodli, že do roku 2038 končí s uhlím. Co to znamená pro Česko analyzuje datový novinář Jan Boček.

Je zpracovávání dat v českém mediálním prostředí stále atraktivní? S jakými překážkami nejčastěji bojují datoví novináři Českého rozhlasu?

Co v Česku eviduje justiční statistika? A proč je veřejnosti z větší části nepřístupná? Rozhovor s výzkumníkem Ústavu státu a práva Akademie věd Jakubem Drápalem.

Czechitas nabízí kurzy programování zejména pro ženy již pátým rokem, za tu dobu se stala uznávanou platformou vzdělávání v oboru IT.

Proč má naprostá většina Čechů zkreslené představy o kriminalitě? A jaké jsou prostorové vzorce zločinu? Rozhovor se sociálními geografy Janou Jíchovou a Martinem Šimonem.

Chodí se vám na Facebook dobře? Rozhovor s webeditorkou Radiožurnálu Kristýnou Hladíkovou a datovým novinářem Michalem Zlatkovským o životě na největší sociální síti.

Proč toho klasické sportovní statistiky o hráčích příliš neřeknou? A budeme čipovat puky, nebo hokejisty? Rozhovor s Janem Morkesem, známým jako Hockey ninja.

O která data mají Pražané největší zájem? A k čemu hlavní město potřebuje senzorovou síť? Rozhovor se šéfem pražské datové platformy.

Nejsou otevřená data jen předvolební lákadlo? A co Česko dělá pro to, aby veřejnost více využívala informace, které stát sbírá? O tuzemských otevřených datech s národním koordinátorem Michalem Kubáněm. Národní katalog otevřených dat Navrhněte datové sady, o které máte zájem

Jan Böhm z organizace Lékaři bez hranic vysvětluje, jak dobrovolníci pomáhají s humanitární pomocí vylepšováním světových map.

Rozhovor s biologem Oto Kalábem o datech a databázích, které slouží k ochraně přírody. Zejména tedy o nálezové databázi AOPK a o mapování biotopů.

O tom, co neziskový sektor dělá pro otevřená data, v osmém díle podcastu Dataři mluvila Lenka Kováčová OSF Praha.

Rozhovor se Zdeňkem Vermouzkem a Petrem Voříškem z České společnosti ornitologické o faunistických databázích, občanské vědě a ochraně přírody.

Jaká volební data jsou v Česku dostupná? A proč by se novináři měli učit programovat? Rozhovor s datovým novinářem a vývojářem Marcelem Šulkem.

Jak vypadal v pořadí druhý hackathon veřejné správy? A co chystá Hlídač státu? Rozhovor s Michalem Bláhou o tom, jakou roli při kontrole úřadů hrají informační technologie.