Evropa Plus

Kolem východní hranice Ukrajiny s Ruskem roste napětí způsobené větší koncentrací ruských ozbrojených sil. Ukrajincům to připomíná obsazení poloostrova Krym před sedmi lety a vzpouru na Donbasu podporovanou z Ruska. Nebezpečí nového válečného konfliktu zdaleka není zažehnané.

Evropská unie a Británie mají za sebou první čtvrtrok fungování v novém režimu po brexitu. Na začátku roku skončilo přechodné období po vystoupení Spojeného království z Unie. S novými pravidly se zejména obchodníci sžívají za pochodu, protože je obě strany domluvily na poslední chvíli.

Evropská unie a další západní státy uvalily sankce na Čínu kvůli útlaku muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang. Peking to popírá a odpověděl sankcemi na západní politiky, vědce a výzkumné instituce. Potrestal přitom výrazně větší množství osob a subjektů, než nakolik dopadly sankce v Číně.

Takovou katastrofu Chorvatsko nezažilo už 140 let. Zemětřesení před třemi měsíci poničilo oblast kolem měst Sisak a Petrinja a před rokem byla poničena metropole Záhřeb Bilance obou neštěstí: osm mrtvých a obrovské materiální škody. Okolní země projevily solidaritu, pomohly a pomáhají. Také z evropského fondu solidarity bude Chorvatsko čerpat pomoc. A Záhřeb zase nabídl pomoc třeba Česku kvůli krizové situaci v našich nemocnicích. Pomáháme si jen v krizích? A je to nezištné? Pavel Novák

Evropská komise tento týden obvinila Velkou Británii, že znovu porušuje dohodnuté podmínky brexitu. Spustila kvůli tomu proti Londýnu právní kroky, které mohou vést až k žalobě. Ve vztazích to skřípe i kvůli vakcínám. Viktor Daněk

Severoatlantická aliance chystá svou strategii do roku 2030. Ta má obranný pakt modernizovat a přizpůsobit novým hrozbám v konvenční i hybridní oblasti. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga proto musí rozšířit pojetí bezpečnosti a zahrnout tam i nebezpečí spojená například s úbytkem vody. Filip Nerad

Sněhu je sice na evropských horách ještě dost, ale zimní sezóna už v některých částech Evropy kvůli pandemii koronaviru definitivně skončila. V některých zemích měli dost odvahy, nebo možná nedostatek prozíravosti a lyžařská střediska otevřeli. Například v Polsku to ale vyvolalo nežádoucí oslavy, pitky a potyčky s policií v tatranském středisku Zakopane. V rumunských horách se na jakákoli ochranná opatření proti šíření koronaviru otevřeně nedbá. A podobné je to v Bulharsku. Pavel Novák

„Bylo by to citelné, pokud by byli na tom sankčním seznamu Roman Abramovič, Oleg Děripaska a další, kteří mají své byznysové zájmy na Západě, rádi tam obchodují a tráví čas, ale přitom jsou součástí putinského režimu a otevřeně ho podporují,“ soudí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Filip Nerad

Česká republika a další státy Visegrádské čtyřky si připomněly 30. výročí vzniku uskupení. Jeho původní cíl – vstup zemí do EU a NATO – se naplnil. Dnes má V4 uvnitř Unie ale pověst potížistů, říká novinářka vlivného bruselského serveru EUobserver Eszter Zalan.

Zatímco Peking využívá kulturní diplomacii jako podporu pro svou ekonomickou ofenzivu ve světě, státy Perského zálivu se pomocí ní snaží překonat image lehce zaostalých ropných monarchií, vysvětluje v pořadu Evropa Plus Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra v Bruselu.

Svět překonal hranici sta milionů aplikovaných vakcín proti koronaviru. Jejich distribuce je ale extrémně nerovná. Drtivá většina končí v nejbohatších zemích. Na opačné straně žebříčku zemí podle příjmů se desítky států ještě nedostaly ani k jedné dávce.

Rok 2020 byl podle programu Evropské unie pro sledování Země Copernicus nejteplejší od začátku pravidelných měření. Byl ještě o 4 desetiny stupně Celsia teplejší než dosavadní rekordman, rok 2019. Důkazem stále rostoucích teplot je i mizení ledovců v Alpách. Ten na úpatí masivu Mont Blancu mohli obdivovat v plné kráse ještě třeba Victor Hugo, George Sandová nebo i Božena Němcová, kdyby se tam někdy dostala. Dnes to pod Mont Blancem vypadá docela jinak.

Demokrat Joe Biden se stal 46. prezidentem Spojených států. Evropská unie si od jeho nástupu do Bílého domu slibuje výrazné zlepšení vztahů a spolupráce s USA oproti jeho předchůdci Donaldu Trumpovi. Ten tvrdě kritizoval jak EU, tak spojence v NATO. Američtí analytici s nástupem Bidena očekávají změnu přístupu Washingtonu k transatlantickým vztahům.

Evropská unie a Čína se na konci roku dohodly na nové investiční smlouvě, o které složitě vyjednávaly více než sedm let. Obsah i načasování se ale staly terčem kritiky, přestože přesný obsah zatím není znám. Pro evropské firmy smlouva ruší spornou podmínku zakládat společné podniky s čínskými, aby mohly na tamním trhu působit, nebo povinnost předávat Číňanům své technologické know-how. Více se pro Evropu otevírá čínský automobilový a digitální sektor nebo finanční služby.

„Z vyjádření evropských politiků bylo patrné, že se opravdu těší na to, až nová americká administrativa Joe Bidena zaplní vakuum, které vzniklo po nástupu Donalda Trumpa a jeho poměrně rezervovaném přístupu k Evropské unii,“ soudí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. „Jenže Evropa si musí uvědomit, že Biden se potřebuje soustředit hlavně na domácí politiku. Musí se pokusit alespoň částečně zmínit napětí, tu obrovskou polarizaci a také porazit pandemii.“

Po dvou letech svízelné pandemie koronaviru se zdá, že nás čeká první uvolněné léto. Cestování přinejmenším po Evropě neomezují pandemická opatření a dříve opuštěná letiště se začínají opět plnit lidmi. Možná až moc. Aerolinky nestíhají. Dopad covidu-19 na turistický ruch se začíná viditelně projevovat až teď, kdy začalo odvětví konečně znovu ožívat.

Česká republika se od 1. července ujme půlročního vedení v Radě Evropské unie. Řízení ministerských schůzek a dalších jednání v Bruselu nebo Lucemburku bude mít na starosti podruhé v historii. První předsednictví v roce 2009 poznamenal pád kabinetu Mirka Topolánka (ODS) v jeho průběhu. Současná česká vláda se tak bude snažit o reparát.

Královna Alžběta usedla na trůn před 70 lety. Jedna z vůbec nejdéle vládnoucích panovnic představuje pro mnohé symbol koruny a monarchie. V Evropě leží ale i další království, knížectví nebo velkovévodství. Je jejich fungování a význam srovnatelný se Spojeným královstvím?

Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO. V důsledku ruské agrese na Ukrajině se obě severské země rozhodly ukončit svou dlouhodobou neutralitu a vstoupit do vojenské aliance, která jim má zajistit obranu před nevypočitatelnou východní mocností.

Cesta k digitální dekádě obsahuje seznam konkrétních kroků, které by měly udělat členské země EU do roku 2030. To, aby si jejich obyvatelé osvojili dovednosti pro život ve světě, kde bude bezpapírová komunikace stále více pronikat do veřejných služeb, ale i do průmyslu, vzdělávání nebo do zdravotnictví.

Jak bude vypadat Evropská unie v příštích letech? Odpověď měla přinést Konference o budoucnosti Evropy. Celý rok mohli lidé přinášet své návrhy a nápady. Účast sice nebyla velká, jeden z přijatých návrhů ale pochází z Česka. „Jednou takovou konkrétní stopou je nápad šestnáctiletého Nicolase Morávka, aby v celé EU byla cenově dostupná zubní péče. Tento nápad se dostal i do finálního dokumentu Konference,“ potvrzuje Kateřina Zichová ze serveru Euractiv.cz.

V polovině března se rozjela série nevídaných cest do válečné Ukrajiny. A možná neočekávaně stála u začátku i Česká republika. Návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska sledoval celý svět. A brzy se k nim hlavně evropští státníci začali přidávat. Bude se někdy tento seznam politiků hodnotit, a co to bude znamenat pro ty, kteří na něm chybí?

Byl to lítý boj o směřování Francie v příštích pěti letech. Prezidentské volby nakonec skončily druhým pětiletým mandátem pro Emmanuela Macrona, a to s 58 procenty hlasů proti 42 procentům pro Marine Le Penové. Jaké to je ale vítězství, když nového prezidenta lidé zvolili hlavně jako menší zlo? Jak to, že posiluje ve Francii nacionalistická strana Le Penové? Jaké úkoly teď před staronovým prezidentem stojí?

Konflikt na Ukrajině provází také informační válka. Mediální prostor a sociální sítě zaplavily dezinformace hájící ruskou invazi a zpochybňující zločiny spáchané ruskými vojáky. Evropská unie v reakci na to zakázala na svém území působení ruských státních médií Russia Today a Sputnik, které se na šíření těchto zpráv podle Evropské komise podílejí. Nástup těchto dezinformací ale nebyl podle odborníka na Rusko Pavla Havlíčka okamžitý.

Skoro 28 procent pro současného prezidenta Emmanuela Macrona, 23 procent pro šéfku nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penovou. Takový je výsledek prvního kola prezidentských voleb ve Francii. V neděli 24. května si mezi nimi budou voliči vybírat. Jak vypadalo první volební kolo? To sledovali ve Francii zpravodajové Martin Balucha a Pavel Novák.

Viktor Orbán se stal jedním z nejúspěšnějších evropských politiků. V parlamentních volbách obhájil vítězství už po čtvrté v řadě, navíc je silnější než kdy dřív. To všechno se odehrálo na pozadí války na Ukrajině, ke které se Orbán staví mnohem rezervovaněji než většina unijních lídrů. Ani po spuštění ruské agrese v sousední zemi nezpřetrhal léta budované vazby s Vladimirem Putinem a vůči pomoci ukrajinským bojovníkům je mírně řečeno chladný.

Ve finských Helsinkách už několik let funguje Centrum pro boj s hybridními hrozbami (HybridCoE), které se mimo jiné dezinformacemi zabývá. A Finsko patří mezi ty země, které odborníci považují za nejodolnější vůči cizí propagandě. „Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká pro Český rozhlas Plus Markus Kokko z centra HybridCoE.

Srbsko a Slovinsko čekají v dubnu klíčové volby. V Srbsku obhajuje prezidentskou funkci Aleksandar Vučić, který má velkou šanci na úspěch i přes problémy země. „Vučić teď všem občanům slibuje mír a bezpečnost, takže vytváří nějaký tlak a homogenizuje voliče,“ říká Vladimir Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity v Brně. Naopak premiér Slovinska Janez Janša o funkci může ve volbách přijít. Co to bude znamenat pro západní Balkán? Jak se do voleb promítne válka na Ukrajině?

V polovině února Soudní dvůr Evropské unie potvrdil platnost nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu o podmíněnosti čerpání peněz z rozpočtu EU vládou práva. Polsko a Maďarsko se totiž proti nařízení bránily žalobou – a neuspěly. Jak by se tedy rozhodovalo o krácení prostředků z EU těm zemím, které porušují zásady právního státu?

Vyjednavači Evropské komise a londýnské vlády hledají shodu na úpravách fungování severoirského protokolu, který je součástí brexitové smlouvy. Na jeho základě se na Severní Irsko i po brexitu vztahují pravidla jednotného evropského trhu. Celní kontroly se proto mají provádět na severu Irského ostrova. Tamním unionistickým politikům ani britské vládě se to nelíbí. Na začátku února severoirský ministr zemědělství jednostranně kontroly na potraviny zrušil, čímž vyvolal krizi.

Na Slovensku začátkem února zaznívala slova o okupaci, o ztrátě suverenity, zrádcovství, bezpečnosti a zbraních, ale hlavně o Spojených státech a Rusku. Na pár dní tam přestalo být dominantní téma pandemie, přehlušily ho debaty k podpisu dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dokument je schválený a prezidentka Zuzana Čaputová ho ratifikovala. Jak se ale v této souvislosti objevilo přirovnání k okupaci z roku 1968 a proč se v zemi pod Tatrami tak daří dezinformacím?

Rusku se nelíbí vidina členství jeho dalších sousedů v Severoatlantické alianci. Jde hlavně o Ukrajinu a Gruzii. Do NATO by ale mohly vstoupit i Finsko a Švédsko. Proč jedny do svých řad Aliance a nechce a ti druzí o to nestojí?

Desetitisíce ruských vojáků hlídkují u ukrajinských hranic, tisíce vojáků Severoatlantické aliance jsou v pohotovosti. V uplynulém týdnu nebyl jediný den, v kterém by se neuskutečnilo jednání o budoucnosti východní Evropy. Nástrojem nátlaku na Moskvu se může stát i plynovod Nord Stream 2. To, jaké plány se rodí v hlavě prezidenta Vladimira Putina, lze odhadnout jen stěží. Jakou roli ve vyjednávání o osudu východní Evropy hrají jednotlivé evropské státy?

V čele Evropského parlamentu stanula potřetí v historii žena. Předsedkyní této unijní instituce poslanci poslanci zvolili Malťanku Robertu Metsolaovou. Pro 43letou právničku a političku zvedlo ruku 458 poslanců z Evropské lidové strany, frakce Socialistů a demokratů a také z frakce Renew Europe, tedy Obnova Evropy. Kdo je nová šéfka europarlamentu a co její zvolení vypovídá o šancích žen ve vysoké politice?

Eurobankovky a euromince se do peněženek Evropanů dostaly před dvaceti lety. V lednu 2002 začaly v tuctu z tehdejších patnácti členských zemí Evropské unie nahrazovat národní měny. „Hned od samého počátku evropské integrace si členské země uvědomovaly, že funkční vnitřní trh vyžaduje i společnou měnu. Že je potřeba koordinovat měnové politiky,“ tvrdí Oldřich Dědek, bývalý národní koordinátor pro přijetí eura a dnes člen bankovní rady České národní banky.

Stovky lidí v Srbsku na mnoha místech několik týdnů po sobě pravidelně blokují klíčové silnice a křižovatky. Protestují tak proti plánům na těžbu lithia britsko-australskou společností Rio Tinto. Aktivisté opakovaně požadují, aby srbská vláda v čele s prezidentem Aleksandarem Vučićem odstoupila od všech smluv s touto firmou. Ten to ale odmítá a spor o těžbě kovu se tak táhne dál. Aktivisté nechtějí ustoupit, dokud Rio Tinto nevytlačí ze země. Jejich heslem je Marš ze Srbska!

Paříž převzala řízení unijních rad 1. ledna od Slovinska. Mezi priority jejího půlročního předsednictví patří ekonomická obnova unie po pandemii, klimatická agenda, evropská obrana, vztahy s africkými zeměmi nebo západním Balkánem. Velký důraz chce podle prezidenta Emmanuela Macrona klást na řešení migrace.

Od 9. května oficiálně běží debaty, díky nimž mohou Evropané včetně Čechů navrhovat, jak by se EU měla v budoucnu změnit a na jaké témata by se měla zaměřit. „To povědomí o konferenci není velké. Čekala bych, že když vznikne digitální platforma, na kterou má přístup každý během chvíle z pohodlí domova, že ten záběr bude širší. A stejně tak komunikace o té konferenci. Čekala bych ji větší,“ říká Kateřina Zichové z portálu Euractiv.cz.

Kam by měla Evropská unie dál směřovat? Na jaké oblasti se soustředit a jaké nástroje k dosahování cílů používat? Svá doporučení formulovali mladí lidé z celé sedmadvacítky na Evropském setkání mládeže na začátku podzimu v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nápady a návrhy účastníků setkání budou na počátku příštího roku podkladem pro plenární zasedání Konference o budoucnosti Evropy, tedy celounijní občanské debaty, která začala letos na jaře.

Odchod vysoce vzdělaných lidí ze zemí bývalé Jugoslávie je obrovským problémem, který se každoročně zhoršuje. Země tak přicházejí nejen o mentální kapacity, ale také o finanční zdroje, které do vzdělání lidí investovaly. Každoročně ze států jako Kosovo, Bosna a Hercegovina, Srbsko nebo Chorvatsko odcházejí stovky vzdělaných mladých lidí do západní Evropy, do Ameriky a dalších rozvinutých států. Tento fenomén označují sociologové jako brain drain, odliv mozků.

Po tragédii v Pštině znovu vyvstala debata o přísné polské interrupční legislativě. Těhotná žena zemřela poté, co jí lékaři odmítli provést potrat poškozeného plodu. Čekali, až dítěti přestane bít srdce, a Izabela mezitím dostala septický šok. Do ulic nejen polských měst znovu vyšli lidé. Ve stejnou dobu se ve slovenském parlamentu hlasovalo o dalším návrhu, který by měl možnosti potratů omezit.

Každý den zaznamenává polská policie i pohraniční stráž několik desítek nebo i stovek pokusů o nelegální překročení hranic. Migranti se snaží zničit hraniční zátarasy a v poškozování plotu jim pomáhají i běloruští vojáci. Část migrantů, kteří se utábořili v lesích, se přesunula k uzavřenému hraničnímu přechodu Bruzgi/Kužnica Bialostocka. Strhla se bitva, kdy migranti házeli na polské policisty kameny a kusy betonu. Policisté odpověděli slzným plynem a vodními děly.

Nejdelší politická krize od konce krvavé války v 90. letech, tak se mluví o situaci v Bosně a Hercegovině. Tu vyvolal zákon o popírání genocidy, který přijal bývalý vysoký představitel Valentin Inzko. Jeden ze tří bosenských prezidentů Milorad Dodik kvůli tomu od srpna blokuje centrální instituce a vyhrožuje odtržením majoritně srbské části země. „Myslím, že jsme ve stavu permanentní krize. Tohle není eskalace, není to ani de-eskalace,“ říká bosenský politolog Jasmin Hasić.

Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou stejně jako Česko už sedmnáct let členy Evropské unie. Před sto lety nakrátko získaly nezávislost a tehdejší Československo s nimi navázalo diplomatické kontakty. Pak se ale na více než čtyřicet let staly součástí Sovětského svazu. Dnes patří k menším členům Evropské unie, ale podle bývalého estonského diplomata a novináře Harriho Tiida nejsou rozhodně na chvostu evropské sedmadvacítky.

Ve Skotsku začala už 26. klimatická konference OSN s názvem COP26. Cílem je zrychlit omezování emisí skleníkových plynů, tedy zpomalení globální změny klimatu. Ta podle nejnovější zprávy Programu OSN pro životní prostředí není podle současných postupů jednotlivých zemí pod kontrolou. Hrozí tak oteplení až o 2,7 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. To je neslučitelné s životem, jak jej dnes známe, říká Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.

Ceny energií každý den rapidně rostou nahoru. Rusko snižuje dodávky plynu do Evropy, zásobníky se vyprazdňují, ekonomika se teprve začala vypořádávat s dopady pandemie covidu-19 a hodnota emisních povolenek se zvyšuje. I když jde o globální jevy, výsledný dopad to má hlavně na koncového zákazníka. Tomu totiž hrozí, že za energie zaplatí mnohonásobně víc než v předešlých letech. Už teď se mluví o krizi a to zima ještě ani nezačala. Shrnutí uplynulého týdne nabízí Evropa Plus.

Vztahy Ruska a Evropské unie nejsou nijak vřelé, jde spíš o partnerství nebo geograficky nutné sousedství. Evropský parlament proto nedávno vyzval Evropskou komisi a členské země k revizi politických vztahů s Ruskem. Autorem zprávy, která to doporučila, je europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius: „Je potřeba definovat politiku EU vůči Rusku mnohem jasněji než dosud. V tuto chvíli je chování Kremlu docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost.“

Lídři evropské sedmadvacítky se sešli se zástupci šestice zemí západního Balkánu. Ve slovinském Brdu mluvili hlavně o společných vztazích a také o integračním procesu balkánských zemí. „Po summitu je jasné, že rozhovory se Severní Makedonií a Albánií zatím nebudou pokračovat. Myslím si, že summit nepřinesl žádný zásadní posun ve smyslu přiblížení zemí západního Balkánu ke vstupu do EU,“ říká Vladimír Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity.

Čtyři polská vojvodství, tedy obdoby českých krajů, zrušila své dřívější deklarace odsuzující hnutí sexuálních menšin. Otevírá jim to cestu k získání peněz z evropských fondů na pomoc zaostalejším regionům. Například v případě Malopolského vojvodství kolem Krakova to znamená možnost čerpat v příštích šesti letech až 2,5 miliardy eur, tedy více než 60 miliard korun.

„Události je dnes stále složitější předvídat a je také složitější prosazovat své zájmy na globálním poli jako osamocený aktér. O to důležitější pro nás Evropany je, abychom dokázali stát při sobě,“ prohlásila Angela Merkelová v roce 2018 v projevu o budoucnosti EU. Vyzvala poslance k odložení národního egoismu a většímu vzájemnému pochopení. „Tolerance je duší Evropy a dělá z nás Evropany. Jedině tak můžeme začít chápat zájmy a potřeby jiných jako zájmy a potřeby vlastní.“