Slovo nad zlato

Pokud se chceme dostat k původu slova luštit, musíme začít od slova loupání.

Chceme-li se dobrat souvislostí mezi sladkou štolou a tou hornickou, musíme se nejdříve podívat do staré řečtiny.

Salát není slovo české, je jen počeštěné. Ostatně jako recept na bramborový salát – to také není český vynález. A ten, kdo si myslí, že je tu s námi tahle pochoutka od nepaměti, se hodně plete.

Slovo kapr není původní české slovo, i když živočich jím označovaný patří na český stědrovečerní stůl. Slovo kapr je přesmyčkové, vzniklo přehozením pořadí hlásek r a p, buď ze středověkého latinského karpa, nebo z německého slova karpfen. Za kapra tedy vděčíme starým Germánům.

Guláš je slovo původem maďarské, i když v dnešním významu do češtinu proniklo přes rakouskou němčinu až kolem poloviny 19. století. U Magdaleny Dobromily Rettigové guláš ani jako recept, ani jako slovo nenajdeme. Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Jaký je významový rozdíl mezi slovy zemřít a zahynout? Než se k tomu dostaneme, řekněme si nejdříve, jaká slova se nejčastěji používají se slovesem zahynout.

Užívání slova knedlík kritizoval i mistr Jan Hus. Ten byl ve věcech českého jazyka stejně radikální a nekompromisní jako ve věcech církevních a stejně ostře, jako kritizoval nešvary církvi, se neváhal vyjadřovat i v záležitostech čistoty jazyka. Dnes bychom řekli, že byl jazykový purista a asi bychom s ním řadu jeho názorů úplně nesdíleli.

Toto spojení můžeme rozložit na jednotlivá slova a ta ve stejném smyslu použít ve spojeních jiných. Můžeme například tropit nepřístojnosti. Kde se ale vzalo slovo tropit? Jeho původ je trochu záhadný...

Slova šachy, šach nebo mat pocházejí z perštiny. Výraz pat ale s asijským původem této hry nesouvisí, vznikl později v italštině.

Co znamená slovo tipec? A proč se zatíná? Toto slovní spojení má zajímavé vysvětlení. Poslechněte si v dnešním díle pořadu Slovo nad zlato. Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Zpovykaný je odvozeno od slova povyk. Na Hané a na Valašsku slovo povyk neslo nářeční význam zvyk, povyk tam prostě znamenalo něco jiného. Když si na Hané člověk na něco uvyknul, byl to jeho povyk.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Dnes se podíváme na slovo „seč“. Nepůjde nám ale o sloveso a jeho rozkazovací způsob, ani o podstatné jméno ve významu „prudký boj“ nebo zkratku pro středoevropský čas. Zajímat nás bude ve větě: Snažil jsem se, seč jsem mohl, abych hovořil optimisticky. O jaký slovní druh se jedná?

Možná vás překvapí, jak spolu souvisí slova žampion, kemping a kampaň... Odborný název pro žampion zní pečárka polní. A kemping a kampaň mají také něco společného s polem. Přesněji, s polními podmínkami, ať už je ta kampaň řepná, nebo vojenská.

Po Štědrém dnu následuje den, který se jmenuje Boží hod vánoční. Proč zrovna hod? Posluchači asi tuší, že se nebude jednat o žádnou sportovní disciplínu.

Odkud vůbec máme slovo advent? Nedorazilo k nám náhodou až po roce 1989? A kde se vzaly všechny ty adventní neděle – železná, bronzová, stříbrná a zlatá?

To, že Mikuláš rozdává dárky, je zvyk kupodivu starší než to, že dárky dává pod stromeček Ježíšek. Svatý Mikuláš byl totiž velmi štědrý a z toho se vyvinul zvyk Mikuláše napodobovat.

Možná jste už v nějakých kronikách nebo archivních materiálech narazili na slovo „obdaňkovaný.“ V běžné aktivní slovní zásobě se nevyskytuje, na druhou stranu, každému, kdo ovládá němčinu a ví něco o německých dialektech, bude povědomé.

Určitě už vás někdy napadlo, jestli existuje nějaká souvislost mezi podobně znějícími slovy – kompaktní a kompaktáta?

Vzápětí je příslovce, které vzniklo spojením předložky v- a podstatného jména zápětí. Toto příslovce může mít význam časový nebo místní. Časový význam je z hlediska dnešního užívání primární.

Slovní tvar tenata existoval už ve staré češtině a byl to tvar podstatného jména tenato nebo teneto. Naši dávní předci měli u tohoto slova i číslo jednotné, my ho dnes už nemáme.

Proč se začalo používat slovo nestor jako označení někoho staršího a moudrého? Má to svůj prapůvod v Iliadě, Homér v ní totiž popisuje Nestora jako nejstaršího, ale také nejrozvážnějšího. Čestné oslovení nestor tedy patří těm nejstarším osobám v nějakém okruhu. Můžeme třeba říci nestor českých sochařů. Stáří ale není jedinou podmínkou, svou roli by měla hrát uvážlivost a moudrost.

Že vám zní slovo pitoreskní a pikareskní podobně? Tato dvě podobně znějící slova spolu ale vůbec nesouvisí a znamenají něco zcela odlišného.

Existuje nějaká souvislost mezi ozdobou našich zahrádek a poruchou osobnosti? Původní souvislost můžeme hledat v řeckém bájesloví.

Odkud se slovo nimrod vzalo a co původně znamenalo? Se slovesem nimrat se nemá nimrod nic společného. Slovem nimrod se označuje spíše lovec než myslivec, tato slova se sice významem podobají, ale nejsou to úplná synonyma. Ve významu nimrod chybí složka péče o les a zvěř, kterou si nese myslivec. Původ slova nimrod pak najdeme už v Bibli ve Starém zákoně...

„Váš ksicht, nic ve zlým, pane Choděro, to je kontrflé kořena,“ píše se v pohádce Splněný sen z knihy Fimfárum. Slovo kontrfé je původně z francouzštiny. České nářeční podoby jsou kontrfei, konterfekt nebo kontrafekt. Už Jungmannův slovník ale uvádí tyto výrazy jako zastaralé. Co to ale vlastně znamená? Dnes tímto slovem označujeme napodobeninu nebo padělek. Historicky to ve francouzštině ale bylo jinak. Jak? Vysvětluje v audiozáznamu jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Dnešním slovem nad zlatem bude linka. Kořen slova linka nemá český původ, přípona -ka česká je. Tímto kořenem je lin z latinského slova linea, jehož postupná přeměna do dnešní podoby linka ovšem nebyla úplně lineární čili přímočará.

Mohou spolu souviset slova jako argonauti, argumenty, argentum a Argentina? A samozřejmě mohou… Slovo argonaut přeložené do češtiny znamená plavec na Argó. Naut těsně souvisí se slovem navigare, česky plout nebo také popsání toho, jak cestovat. Jméno lodi znamená jasný, blýskavý. Když tedy mluvíme o argentu, tedy o stříbře, jedná se také o blyštivý kov, proto tedy takový název. A jak je to s Argentinou? Vysvětlí jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva

Současná čeština zná slovo hrana, které nemá jednotné číslo. V moderní češtině existuje pouze v množném čísle stř. rodu. Ta hrana jako ta města, v jednotném čísle bychom tedy řekli hrano. Kdysi toto j. č. existovalo, ale časem se původ a význam tohoto slova zatemnil, ztratil se z jazykového povědomí mluvčích.

Možná jste v nějakých starších textech narazili na slovo hereš a nevíte si rady s jeho významem. V dnešní slovní zásobě už ho má pravděpodobně málokdo. Co to vlastně znamená?

Co znamená slovo krondaro? Jedná se vlastně o zkomoleninu slova kromdar. Slovo krondaro či kromdar jsou nářeční výrazy pro výkal, lejno. Původ toho slova bychom ale mohli vysvětlit na výrazu krombožinec.

Většina užití předpon anti v češtině znamená proti, což je v souladu s předponou anti, jak se používala v latině. Ne každé anti ale znamená proti. Existují i případy slov, kdy české anti vzniklo z jiné, i když podobné, latinské předpony nebo předložky, která zněla ante. Ta v tomto případě znamená před, kupříkladu antipasto. A jak je to s tou antikoncepcí? Vysvětluje jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva.

Možná sami trampujete a možná vám z dob trampování zbyla i spousta kamarádů. Napadlo vás ale někdy, odkud se slova tramp a kamarád vzala?

Dalším slovem nad zlato bude v našem pořadu brutalismus, tedy označení pro architektonický styl. Kam až sahá jeho původ?

Tyto tři termíny - elipsa, hyperbola a parabola přejala geometrie z jazykovědy, a ještě přesněji - z rétoriky.

Dnešní Slovo nad zlato věnujeme slovu choť. To má mužský i ženský rod – používáme ho tedy ve významu ten choť i ta choť. Je takových slov, která znějí stejně, ale mají dva různé rody a dva různé významy, v češtině hodně?

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se vzalo v češtině slovní spojení španělská vesnice? V dnešním pořadu ho vysvětlí jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva.

Staročeské šafovati vzniklo z německého schaffen a mělo celou řadu významů, znamenalo mimo jiné zformovat, vytvořit, udělat něco, postarat se o něco. Ze schaffen bylo odvozeno naše slovo šafář.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Abychom si mohli vysvětlit souvislost mezi těmito výrazy, musíme se nejprve vrátit do antického Řecka k bohovi nejvyššímu z nejvyšších...

Slovo rotyka k nám přišlo z latiny. Staří Římané měli v latině sloveso rumperé, jež neslo význam zlomit či odlomit, a jehož trpné příčestí znělo ruptus.

Zprofanovaný v dnešní češtině znamená to, že něco častým používáním ztratilo původní hodnotu, význam.

Proč má čeština pro povzbuzující nápoj dvě slova a odkud se do ní vůbec dostala? Připravili a provázejí jazykovědec Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde vzniklo slovo pomeranč? Není pravda, že by se v angličtině pojmenovaly pomeranče podle své barvy, je tomu přesně naopak - nejdříve byly pomeranče a po nich oranžová barva.

Slovní obrat o krokodýlích slzách existuje snad ve všech evropských jazycích a používá se v nich už dlouho. O krokodýlích slzách psal už Plinius starší.

Plesová sezóna je tradice, která pochází už nejméně z 19. století. Zatímco ples je výraz prestižní a používá se ve vyšším jazykovém stylu, slovo bál spíše patří do slovní zásoby obecné. Tomu do značné míry odpovídá i jejich používání.